Ahoj lidičky,
skončilo nám 14 dní plných dobrodružství. Dovolte mi, malé ohlédnutí za letošním táborem, který se konal ve Sloupu v Moravském krasu.
Letošní táborové téma byla Olympiáda. Děti byly rozděleny do třech týmů: Řecko, Česko a Itálie. Soutěžilo se ve všech možných disciplínách a nechyběla ani paralympiáda. Nejhlavnější disciplínou byla celotáborová vybíjená, která nakonec překvapivě rozhodla o vítězi celotáborové soutěže! Zvítězilo Česko pouze o bod před Itálií. Souboj byl celých 14 dní velmi napínavý.
Tábor však nebyl jen o sportovních disciplínách. Hned na začátku tábora jsme navštívili cirkus Berousek, který nám poskytl pěknou podívanou. Nechyběl výlet do jedné z našich nejkrásnějších Sloupsko-Šošůvských jeskyní. Užili jsme si také celodenní výlet za mírné nepřízně počasí na rozhlednu ve Veselici, odkud je krásný výhled na celý Moravský kras. Dále jsme se projeli na kolečkových bruslích po stezce, která vede údolím kolem tábořiště až do Sloupu. Navštívili nás dva koníci a děti měly možnost se na nich povozit. Přijel za námi také specialista přes lukostřelbu až z Tišnova a ukázal nám, jak se správně střílí z luku. Děti to ohromně bavilo, stejně jako například jízda na koloběžkách, které jsme si měli možnost vypůjčit na celý den. Samozřejmě nechybělo ani opékání párků a zpívání u táboráku. Výborný byl ovšem Olympijský skřivan, kde nám děti ukázaly svůj pěvecký talent. Užili jsme si u toho spoustu legrace, když nám malý Kryštůfek Svoboda ukázal svou naprosto ojedinělou improvizaci. Všechny skvěle pobavil a zasloužil si obrovský aplaus i speciální ocenění poroty. Pro letošní rok jsme zavedli i táborovou poštu, což se ukázalo jako velmi oblíbené zvláště pak pro anonymního táborníka. Jeden den byla táborová pošta tak plná, že trvalo minimálně půl hodinky, než se rozdala všechna psaníčka.
Počasí nám letos dovolilo alespoň jednou napustit bazén, kde si děti užily vodní bitvu a s ešusem plným vody důkladně prohnaly i vedoucí. No vody jsme si i tak užívali hojně. Pršelo v podstatě každý den. Někdy málo a někdy víc, ale my jsme na to vyzráli! Měli jsme totiž své vlastní bojovníky s bahnem! Šikovní kluci Honza Cieszlar, Dalibor Mikulok, Pavel Bukowczan, Matěj Opluštil a další nás pravidelně zásobovali hromadami jehličí a zasypávali rozbahněné loužičky! A těch hub co bylo všude kolem! To jsme snad ještě nezažili! Děti to nosili po desítkách a kuchtík Drahuš sušil a sušil… Bylo nám všem líto, že na táboře se houby vařit nesmí! Nechyběla ani diskotéka, na které nám Vojta Wenzel, ale nejen on ukázal, že to umí pěkně roztočit :-) No a bohužel bylo letos o něco více úrazů.. v jeden den rovnou dva malé otřesy mozku. Kristýnka Bohucká a Filípek Geršl.. spadl ze stupňů vítězů a praštil se hlavou do stožáru s vlakou. To prostě nevymyslíš… :D No a jako třešnička na dortu předposlední den si moje milovaná dcera Barča Machová propíchla nohu vidlemi. Nacvičovali na závěr 7 trpajzlíků.. no co k tomu dodat… Naštěstí to nebylo nic vážného!!!
Slavnostní zakončení Olympijských her, stejně jako zahájení, bylo famózní! Nechyběl průvod všech zúčastněných zemí společně s vlajkonoši a významní sportovci jak při zapálení, tak při zhášení Olympijského ohně. Také srdečné poděkování předsedy Olympijského výboru a úplně nakonec parádní ohňostroj!
Všem ještě jednou mockrát děkujeme! Za to, že jste byli s námi a bojovali až do konce! :-)
Místo letošního tábořiště bylo opravdu krásné. Louky kolem nás nám dávali spoustu možností pro všemožné sportovní i jiné využití. I přesto pro některé z nás, hlavně pro ty, kteří byli zvyklí na náš starý dobrý tábor a okolí na Mostech Šancích, bylo trochu obtížné zvyknout si na toto úplně jiné místo, latríny připomínající autobusovou zastávku nebo kotel na teplou vodu ve sprchách, kde byla voda buď horká, nebo hned studená apod. Ačkoliv je to místo pěkné, tak Ti, kteří zažili stavění, či bourání letošní táborové základny a měli tu možnost se potkat s pronajímatelem- tzv. Frenkým a jeho ovečkami , byli nadmíru šťastni, že je vše za námi!!! Budeme jistě dlouho vzpomínat na neuvěřitelnosti zažívané na stavění či bourání tábořiště a myslím si, že kdybychom tam museli ještě chvíli vybírat dřevo z lesa nebo zašlapané šišky z louky, tak by jistě bez nadsázky skončili naše boty v řiti blbce! Již tak jsme si zkusili dost a pohár trpělivosti téměř přetekl… hmm … v podstatě se divím, že jsme to dali :D
Doufám, že seženeme dostatek financí a příští rok se budeme moci setkat na našem oblíbeném místě na Mostech Šancích.
Těším se na zase ať už tam a nebo onde, ale hlavně s vámi! Vaše Ivuška Machů